Akce s Vendy - šli jsme do kina zabalení v plenkách

[Tyrion]

Tento text je jedním ze střípků mého posledního vztahu se slečnou Vendy, je to reálná zkušenost. Všechny postavy v příběhu jsou důsledně plnoleté. Snad text poslouží i jako inspirace pro vás, kteří se možná za svou perverzi stydíte stejně, jako kdysi já. Budu rád za komentáře, korektury, zpětnou vazbu i diskuzi, nebojte se komentovat

Inu, jmenovala se Vendy a většinu času byl náš vztah moc fajn, dokonce mě sbalila ona, nechal jsem se ulovit a po čase jsem se jí svěřil se všemi perverzemi, kterými mne život postupně obdařil, ale o tom možná někdy jindy. Naše vzájemná dynamika po nějaké době vygradovala k tomuto zážitku, který zde přináším jako erotickou povídku.


"Hele, měl bych přecejen takový nápad, něco co jsme ještě nezkoušeli..." napsal jsem Vendy přes Facebook Messanger v úterý odpoledne, sedíc v práci znuděn, ve snaze si zase jednou přijít na své a podniknout nějakou perverzní perverznost. "Sem s tím" byla její strohá odpověď, jako obvykle. Imponovala mi její otevřenost a empatie, se kterou mne přijala jako přítele i jako mimino. Postupně byla zvědavá co se mi na té roli tak líbí a chtěla to zkusit. Párkrát jsme si pohráli a navzájem se o sebe starali, krmili se, přebalovali a tak vůbec, i na nějaký ten výprask občas došlo. Jen mne dost znepokojovalo, jak si moje mateřská bohyně postupně oblíbila regresi v malou princeznu... Odpověděl jsem jí tedy: "Mohli bychom tak jít do kina, zabalení, oba, víš jak...". Nejprve se zastyděla, reagovala přesně tak, jako někdo, kdo si užívá plenky, ale nikdy je na sobě neměl mimo bezpečí vlastního domova, snad ze strachu a studu. Ujistil jsem ji, že o v podstatě o nic nejde a že tedy všechno zařídím. Shodli jsme se, že zajdeme na film Solo: Star Wars Story. Večer jsem si trochu pohrál s webovým rezervačním systémem nejbližšího multikina a zajistil tak, abychom měli přibližně čtvrtinu celého promítacího sálu nadcházející sobotní večer jen pro sebe. Štěstí prý přeje připraveným a o film už tehdy stejně nebyl velký zájem. Dny plynuly a já se velmi těšil. Přiznávám, v nápadu jsem se trochu inspiroval anglickým internetem, který si takovéhle zabalené rande obvykle dost pochvaluje a doporučuje jej jako bezpečnou a nekonfliktní kratochvíli.

Měl jsem v sobotu nějaké nenadálé pracovní povinnosti a na večerní rande jsem kvůli nim úplně zapomněl, když jsem odcházel z práce, byla už tma, čtvrt na devět večer. "Vyrážím, za chvilku budu u tebe, buď připravená " napsal jsem Vendy a vyrazil natěšený vstříc své milující přítelkyni. Cítil jsem přecejen jisté napětí. Naložil jsem ji v půl deváté a odjeli jsme do mého bytu, kde čekaly všechny potřebné rekvizity. Film začínal v deset hodin večer a měl jsem trochu obavu jestli vše stihneme. U mě doma to proto nebyla žádná zdržovačka ani piplačka, mělo to blíž k přebalování které bylo rutinou spíš než že by to byla mimořádně vzrušující sexuální hra, na kterou jsme byli oba zvyklí, ale měl jsem tentokrát vyšší cíl, než si vrznout s tím, že je to vlastně lepší program než film v kině. Před půl desátou jsme byli zabalení, připravení, oblečení a oba trochu nervózní - "Nejsou ty plenky vidět?" ptala se, "Fakt nejsou, nikdo si nevšimne, neboj, a i kdyby, co ti kdo asi řekne?". Po chvíli jsem se jí však v podstatě zeptal na to samé. Chtěli jsme aby to bylo naše společné zvrhlé tajemství a ani jeden z nás není žádný exhib... Čekal nás přesun mým vozem do nedalekého obchodního centra, Řízení auta v plenkách mi nedělá problém, ale je to jedna z těch věcí nad kterou se člověk zamyslí, podobně jako třeba když v plenkách kouří marihuanu nebo si dává panáka. Říkal jsem si, kéž by mi tohle někdo zakázal, kéž by se o tohle někdo pro mne postaral, ale marná snaha, tak alespoň Vendy jsem direktivně usadil na zadní sedadlo, když už nemá papíry, má ideální příležitost si tu jízdu výjimečně užít zezadu. Dokonce jsem pak v cíli své princezně otevřel dveře, ale nebylo času nazbyt, přijeli jsme do kina asi ve tři čtvrtě na deset a cestou si usmysleli, že si ještě koupíme nejdražší kolu a popcorn na světě.

Trochu mě překvapilo kolik bylo v sobotu těsně před desátou večerní v obchodním centru lidí, v multikině totiž tou dobou evidentně začínalo hned několik filmů. Na to jsem nepomyslel. Byl tam fest ruch, dlouhá fronta u pokladem. Znervózněl jsem. Vendy mne ale vzala za ruku a vedla mne rovnou za brigádníkem, který u vchodu kontroloval lístky: "My už přece lístky máme", řekla, v čemž měla naštěstí pravdu. Evidentně jsme krom brigádníka vůbec nikoho nezajímali, tak jsem se zase uklidnil. Po kontrole vstupenek jsem převzal iniciativu a zavedl Vendy ke dvěma dalším vyčerpaným brigádníkům z posledních sil prodávajících ten předražený popcorn. Několik lidí stálo ve frontě před námi a za námi se postupně fronta také prodlužovala. Pomyslel jsem na velký sýrový popcorn a zaujala mne možnost koupit si super-size nápoj, který měl snad jeden a půl litru. Pomyslel jsem si něco o testování savosti svojí slastné ochrany a zeptal se Vendy, co si dá, že si může vybrat, co chce. To ji, řekl bych, vyvedlo z míry, rozhodnost nikdy nebyla její silnou stránkou a v téhle delikátní situaci se začala nahlas až holčičkovsky rozhodovat mezi plastovým kelímkem s Batmanem, nachos se sýrovým dipem, popcornem, pěti druhy dostupných nápojů a já měl fest co dělat, abych přepracované obsluze přetlumočil její poněkud fluidní objednávku. Lidé za námi ve frontě to sledovali s různými výrazy, někdo se dobře bavil, někoho to vytáčelo v obavě, že nestihne svůj film. Ale toho že máme oba v plenkách zabalené zadky si podle mě nikdo ani nevšiml a pokud ano, stejně taktně mlčel. Vybaveni touhle předraženou kalorickou slastí jsme odešli vstříc našemu filmu, usadili jsme se na svá místa v nejvyšší řadě a skutečně, kolem nás bylo mnohem prázdněji než ve druhé polovině kinosálu. Přetrpěli jsme reklamy a začali se těšit z filmu, nadopováni mixem cukru, soli a kofeinu. Asi v polovině filmu jsem pocítil potřebu a počůral jsem se. Cítil jsem se přecejen nepatřičně, ale nevšimla si toho ani Vendy, natož kdokoliv další. Objal jsem ji, vzal její ruku a strčil ji mezi své trenky a plenku aby poznala jak jsem na tom. Usmála se a políbila mě, načež jsem se jal na oplátku prozkoumat stav její plenky, a ke svému velkému překvapení jsem zjistil, že je vzorně suchá. Dodnes to nechápu, že navzdory tomu, že holky obvykle čůrají dříve resp. častěji to vydržela tak dlouho, jistě v tom hrál svou roli stud. Tak jsem se zase ponořil do děje filmu a žádným nepřístojnostem už jsme se do konce promítání nevěnovali. Když film skončil, většina lidí odešla brzy, dříve než skončily titulky. Následovali jsme je až teprve potom, co jsme si prohlédli kolik lidí je potřeba na natočení takového bijáku. Z kina jsme odcházeli já důkladně počůraný a ona úplně suchá. V obchodním centru bylo po půlnoci už velmi pusto a málokdo tak měl vůbec možnost si všimnout, že já už prostě při chůzi ani moc nedám nohy k sobě.

Ujížděli jsme černou nocí vstříc domovu a mě to stále vrtalo hlavou, kde a jak proboha drží ty dva litry tekutin? Zjevně holčičí stud dokáže překonat i fyzikální zákony, pomyslel jsem si. V podstatě hned potom, co jsme dojeli domů jsme si s Vendy vlezli do naší postelové pevnosti, objímali se, líbali se a teprve když jsem ji objímal a šeptal jí, že je všechno v pořádku a že se může uvolnit, se velmi krásně a pořádně počůrala. Byli jsme teď už velmi vzrušení oba dva a kofein bránil tomu aby nás přemohla únava z předcházejícího dne, třeli jsme se o sebe v plných plenkách a samozřejmě se to brzy zvrhlo. Já měl plenku jen trochu sundanou abych do ní mohl proniknout a ona ji měla tak akorát pod zadečkem, byla na čtyřech a já ležel na ní, objímal ji a pomalu a smyslně jsem do ní přirážel. Hodně to během té soulože šustilo a já si užíval ten slastný pocit toho jak můj zadek objímá počůraná plenka můj penis její teplá, mokrá a taky čerstvě počůraná vagína. Brzy jsem cítil, že se udělala a chvíli na to znovu, ani já už to nemohl vydržet a pořádně jsem se do ní vystříkal. Pochopitelně, to byl zlom, padli jsme na posteli vedle sebe v objetí úplně vysílení, naším společným zážitkem i fyzickou aktivitou. Chvíli jsme jen tak oddechovali a odpočívali. Pak jsme se každý zvlášť osprchovali, já přitom vyčůral další asi litr vody, ale na další pokračování už jsme vůbec neměli pomyšlení, byli jsme spokojení a nemohli jsme být spokojenější. Spali jsme tu noc jako mimina a to i bez plenek.

...

Co vám budu povídat, dal bych si to hned znovu, ale takovéhle zážitky jsou třešničkou na dortu jakéhokoliv vztahu, nejde je hledat explicitně na webovém fóru, každý musí začít u sebe a pracovat na sobě tak, aby tomu druhému stál za to. Dlouho jsem nevěřil, že vůbec v životě najdu někoho s kým bych něco takového mohl zažít, ale ukázalo se, že stačí na sobě pracovat a pak se ve vhodnou chvíli svěřit, věci pak nabraly spád. Takže... Neztrácejme naději, nesmutněme a makejme na sobě.

[invix]

Ahoj je to moc hezký příběh o nezapomenutelném zazitku. Každopádně musím s tebou souhlasit že je třeba se nebát a hlavně to nevzdávat a neomezovat hledání te správné partnerky pouze na fórum.

[Treti oko]

hlavně to nevzdávat a neomezovat hledání te správné partnerky pouze na fórum.

Njn, jde to a ani to není zas až tak velkej problém. Jen mám nějak pocit, že (obecně) mládež dneska víc zabíjí čas se smartfonem a zanedbává kdeco, včetně sexu. Nějaká vylhaná statistika říká, že když mi bylo 20, tak jsem měl více sexuálních zkušeností než dnešní dvacetiletý.