Magnetická rezonance

[nuknuk]

Neznámé číslo. Kdo mi může volat v sobotu dopoledne?

DOBRÝ DEN, MAGNETICKÁ REZONANCE BEROUN. Do prdele, něco mi našli a volají, protože jde o dny.

JÁ SE MOC OMLOUVÁM, ALE JÁ JSEM VÁM VČERA MĚLA UDĚLAT DVĚ VYŠETŘENÍ A PAN DOKTOR SI PŘI POPISU VŠIML, ŽE JSEM ZAPOMNĚLA UDĚLAT KRANIÁLNÍ TEPNY. MY JSME TU PŘES CELÝ VÍKEND. MOHL BYSTE JEŠTĚ PŘIJET? KDYKOLI... VZALI BYCHOM VÁS PŘEDNOSTNĚ. JEŠTĚ JEDNOU SE OMLOUVÁM.

Musí to vědět. Vždyť viděla, v jakém stavu jsem z toho tunelu vyjel. Zpocenej, udejchanej, jako kdyby mne vytáhli z hrobu. A proto se mi tak moc omlouvá.

TO NE, V ŽÁDNÝM PŘÁPADĚ, JÁ TAM NECHCI. Úplně koukám, jak jsem nekompromisní. Bylo to fakt strašný.

JÁ VÍM, ŽE TO PRO VÁS BYLO TĚŽKÉ. MŮŽETE SI S SEBOU VZÍT NĚKOHO, KDO VÁS BUDE DRŽET ZA RUKU. NEBO SE NECHTE PŘIVÉZT A VEMTE SI NĚJAKÝ OBLBOVÁK.

Jo, a ještě zabít půlku víkendu pro oba. JÁ UŽ TAM NIKDY NEVLEZU. Zažil jsem někdy něco horšího?

CHÁPU, KDYBYSTE SI TO JEŠTĚ ROZMYSLEL, URČITĚ ZAVOLEJTE. JEŠTĚ JEDNOU SE MOC OMLOUVÁM, MÁME TOHO HODNĚ. NASHLEDANOU.

TO SE STANE. NASHLEDANOU. Ty vole, to se stane, ale proč mně?

Tam už mne nikdy nedostanou. Nedostanou. Ne dobrovolně. Jako bych tam teď znova byl, je mi na zvracení. Rychle. Nějakou písničku. Kde se řve. JEFF BUCKLEY. GRACE. NPA LIVE.



Jo, křičím s Jeffem, brečím, křičím, brečím. Ještě jednou.

Už je mi líp.

To vyšetření bez těch kraniálních tepen je ale úplně na hovno. To jsem tam byl včera zbytečně. Já tam musím kurva. Jak to ale udělat? Co by mi pomohlo?

Vím přesně, co by mi pomohlo. Ale to nejde. Ne, to je moc. To je MOC.

No, není to běžný, ale posrali to oni. Ta sestra, co mi volala, je mi zavázaná. Udělala chybu. A ví, jak moc tam znova nechci. A musím. Kvůli ní. A je to nemocnice. Tam už všichni viděli úplně jiný věci. Ty vole, to by šlo. To není možný. Chytám se v duchu za hlavu. To není možný.

Opravdu?

DOBRÝ DEN, MAGNETICKÁ REZONANCE BEROUN? TO JSEM JÁ, MLUVILI JSME SPOLU DNES DOPOLEDNE. TY KRANIÁLNÍ TEPNY. JÁ BYCH TEDA PŘIJEL ZÍTRA KOLEM 11. A JEŠTĚ SE CHCI ZEPTAT, MŮŽU MÍT PŘI VYŠETŘENÍ V PUSE DUDLÍK?

Ticho.

Vteřinu, dvě, pět.

NO, MŮŽETE. JESTLI NENÍ Z KOVU A NESPOLKNETE HO.

TAK DOBŘE, DÍKY, NASHLEDANOU. NASHLEDANOU.

Jo, jo, jo! Jo.

TY SEŠ HUSTEJ MILÁČKU slyším od svojí ženy a mám radost. Ze sebe.

----------------------------- neděle --------------------------------

Dobře jsem to na sebe ušil. Víc se teď bojím toho, jak to bude s mým dudlíkem, než tunelu.

Už vím kam jet, na místě jsem v 11. Chvíli sedím v čekárně a představuji si, jak to asi bude probíhat. Pak slyším svoje jméno a jdu do přípravné kabinky.

ODLOŽTE SI, VŠECHNO KOVOVÉ NECHTE ZDE A POČKEJTE AŽ VÁS ZAVOLÁM. KARDIOSTIMULÁTOR NEMÁTE? Ok, čekám až dokončí vyšetření paní přede mnou. Jo, teď už nemůžu couvnout. Vlastně můžu, ale nechci. Vím, že to půjde.

TAK VEMTE SI DUDLIKA A POJĎTE.

Je to tady. Beru dudlík a lehce ho schovávám, protože se míjím s paní přede mnou. Právě odchází. Lehám si na lůžko a dávám si dudlík do pusy. Sestra je profesionálka. Chová se, jako by to byla standardní součást vyšetření. Pak mi nasadí sluchátka a přikryje hlavu něčím, co připomíná plastovou klec. Není úniku. To mne minule dorazilo. Vím, co mne čeká dál a jsem klidný. Ještě do ruky dostávám spínač. Po jeho stisknutí by se vyšetření přerušilo a já vyjel ven. Kdyby něco. Dudlík mám v puse a jsem spokojený. Je mi dobře. Cítím se v bezpečí. Zavírám oči. Dávám si ruce na břicho, aby mi při zajíždění lehátka do tunelu nedrhly o stěny.

Kdybych se na to nesoustředil, skoro bych nevěděl, že jsem uvnitř dost úzké trubky. Začíná se třást a dělat hluk. Skoro se usmívám, jak je mi dobře. Jak dlouho tu mám být? Je mi to jedno. Hluk a otřesy asi po pěti minutách končí. Vyjíždím ven. To už je konec? Než přijde sestra, vyndavám si dudlík z pusy skrz plastovou klec.

TAK JAK TO ŠLO?

VÝBORNĚ, ÚPLNÁ POHODA.

TAK PŘÍŠTĚ UŽ BUDETE VĚDĚT JAK... je skvělá. JEŠTĚ JEDNOU SE OMLOUVÁM, MÁME TOHO OPRAVDU HODNĚ.

MNĚ JE TO JASNÝ, TO SE STANE. DÍKY MOC.

NASHLEDANOU. NASHLEDANOU.

Je mi lehce, skoro létám. Jak málo často stačí. Mávnutí motýlích křídel.

[Treti oko]

Vtipný... Akorát dotaz - já jsem nikdy na MR vyšetření nebyl. Vážně je to takovej voser ? Já měl do dneška za to, že si poležim pár (desítek) minut pod nějakym scanerem a pak půjdu na pivo.

[kluk-v-plenkach]

Já už byl na všem, CT, PET CT i MR CTčko je takový prsten jenom, PET CT a MR rovnou tunel. A MR z toho dělá největší hluk, sluchátka nutností. Samotné vyšetření trvá vždy chvilku, ale ta příprava před a následně ještě nějakou dobu PO je na dlouho. Třeba CTčko je na pár minut, PETko je trochu delší.

[nuknuk]

..jak pro koho. Hromadě lidí to nevadí vůbec, pro někoho je to trochu nepříjemné. Pro klaustrofobiky je ale MRI noční můra.

Philips-Ingenia-Ambition-15-960x678-1670222663-1.jpg (71.72 KiB) Zobrazeno 2329 x

[Treti oko]

Tak to se mě asi netýká - profesně jsem často musel lézt po různejch kabelovejch kanálech nebo naopak po stožárech i jinejch tězko přístupnejch místech. I ten rachot bych asi snesl, pokud by mi nebylo nějak extra zle.

[nuknuk]

..jeste pripojuji tematicky obrazek

[Euron]

Tak to se mě asi netýká - profesně jsem často musel lézt po různejch kabelovejch kanálech nebo naopak po stožárech i jinejch tězko přístupnejch místech. I ten rachot bych asi snesl, pokud by mi nebylo nějak extra zle.

Toto je něco o hodně onačejčího. V kanálech se pohybuješ, je tam to nebo ono k vidění. Ale tady tě šoupnou do trouby na těsno, čučíš do neutrální barevné plochy, žádný pohodlí. Mě by soplem přerazil a nemůžu říci, že bych si tam lebedil. Ruce musím mít nepohodlně zohnuté nebo natažené, podle toho co se magnetuje.
Laláč na pohodlí je magnet s otevřeným okruhem. Do boku máš neomezené místo na ruce.
A jelikož jsem jak jorkšír v zimě, tedy po třech krocích umrzám. Průměr trouby je 60cm. Teď jsem objevil magnet s průměrem 70! cm. Deset čísel nic není, ale v troubě je najednou místa habaděj.
Akorát jim tam trochu neseděl ten kryt, tak na mě fučela strašná kosa. Sice jsem měl erární rubáš, ale holý ruky. Aspoň, že mi na nohy hodili tenkou deku.
A ta kosa má původ v chlazení magnetu, skrz supravodivost. Magnet se chladí tekutým héliem o teplotě mínis 269 stupňů a to okolo něho předchlazuje tekutý dusík. Ten už je teplejší. Nějakých mizerných mínus 196 stupňů. Tam prasknout ta pancéřová hadice, co jsem se zespodu díval dovnitř, tak su v tu ranu zmrzlý jak sperma plemenného býka.
A jinak, co tak se tam s nimi bavím, tak i kdo netrpí na klaustrofobii, tak jich bylo pár, co je to v troubě laplo a museli ven.
Spolehlivý recept je, zavřít oči před šoupnutím do trouby a otevřít, až vyjedeš ven.
Pak někdo nedá ten hluk i se sluchátkama na uších. Zvlášť otrlí kolíci tam usnou. Já usínám jen v přestávkách mezi měřeními, protože jak se přepínají ty gradientní cívky, tak to dost vibruje a při mé váze, to se mnou celým tak trochu třepe. Ale jenom v jedné části měření.
Já tomu říkám nácvik zasunutí do kremační pece. Akorát bez futrálu.
Naposledy jsem po měření usnul tak, že mě nevzbudilo vyjetí z trouby.
Až ze mě shodil deku a bodře hulákal, abych ho slyšel přes sluchátka, že mám zvednout hlavu, aby je mohl sundat. A že "to se nám to chrápe, když je to na pojišťovnu."
Jedno měření trvá 20 minut. Já tam nejdéle strávil 2 hodiny. Pokud si nevzpomenou ještě na kontrast. Nechcu se navážet do slabších kusů , ale taková jednorázovka je nemagnetická a nemusí se zdělávat před vyšetřením. A pokud na tom korytě není absorpční podložka, tak podělat mašinu za 40 milionů...
Akorát když se dělá dolní konec, tak je krásně vidět, že ji máte a v kterém čase jste to nedali. Pravda, to je plínka plná vodíkových atomů, co se magnetem pěkně srovnají a po vypnutí magnetu hodí takovou prdu do snímacích cívek, že je tam vidět i logo výrobce.

[Treti oko]

Jak se to vezme - já mám jen lehce přes 60 kilo a lezl jsem nejednou do díry, do který se můj parťák se zhruba stejnou vejškou a 15-20 kilama víc se tam nenarval... Bylo to v jedný rafinerii BP. To stejný, když jsem lezl pod trafák na aerogenerátoru. A kdybych namáhal hlavu, jistě si vzpomenu i na jiný podobně (ne)přístupný místa.

[Euron]

To já taky, při mé postavě, jsem byl vždy vybraný dobrovolník. Ale toto je zcela jiná liga. Už jen je rozdíl, že se tam nasoukáš sám nebo tě do trouby šoupnou na lopatě.
Co namudrujem. Zkus to a srovnej. I můj kolega, říkal, že se nasoukal ledaskam, kde zůstl viset a museli ho vyprošťovat. A také připustil, že to není ono, když tě někam šoupnou do trouby a nemůžeš jim do toho kecat.
Co jsem z hlavy napočítal, tak jsem tam byl fyzicky 10x a nějakých dohromady 35 měření. I někdy s kontrastem. A někdy, i když jsem vjel za chvíli do té stejné trouby, tak už jsem toho měl místama aji plný zuby.
Ale to neřešme. Jediné poučné je, že bez peněz do hospody nelez a bez pamprsek nelez do trouby. Nikdy nevíš, jak dlouho tam ztvrdneš, Minimum je 20-30 minut, včetně zkušebního měření. Co mě říkal laborant, tak když se nějak pohneš nebo potřebuješ na záchod, tak i 3-4 hodiny rekordmani.

[Treti oko]

Asi máš recht... Já se točim na klaustrofobii a to ostatní kolo MR je pro mě věc zatim a naštěstí naprosto neznámá.