Učitelská zrada 9.část
Napsal: čtv 16. čer 2022 12:26:46
Část devátá.
Honzík ležel v postýlce pěkně zabalený v zavinovačce a nemohl se z ní dostat ven ani kdyby chtěl. Venku už začalo svítit sluníčko. Od rána byl v pokojíčku sám a nikde nikdo.
Honzík byl pořád v postýlce a pořádně počůraný.
Jen ležel a koukal do stropu.
Když už to vypadalo že nikdo nepřijde tak se v pokoji objevila sestra Kateřina. V ruce držela desky s nějakým formulářem.
Dobré ráno Honzíku.
Tak koukám že už jsi se pěkně vyspinkal.
Já jsem přišla na vizitu.
Musím jen něco zapsat.
Včera jsem na to zapomněla. Včerejší krmení bylo 250ml Sunaru. Takže by jsi měl být už počůraný. Musím zvážit mokrou plenku a zapsat do denního záznamu.
Já tě teď budu muset přebalit abych to mohla zapsat.
Sestra Honzíka rozbalila ze zavinovačky. Honzíkovy rozepla body a zkontrolovala plenky. Když zjistila že jsou plenky mokré tak odešla vedle pro nové.
Sestra Honzíka přebalila rovnou v postýlce aniž by musel někam chodit. Vzala mokrou plenku a zvážila její hmotnost. Všechno zapsala do formuláře.
Tak čůrání ti už jde. To jsem ráda že jsi se to tak rychle naučil.
Musíš se naučit i to druhé. Předpokládám že by jsi měl dneska kakat. Včera jsi vůbec nebyl. Dám ti čas do oběda a pokud to nepůjde tak dostaneš čípek.
Když to Honzík uslyšel tak nevěřil svým uším. Honzík sice chtěl nosit plenky a čůrat do plenek pro něj nebyl žádný problém. Dokonce to bylo i příjemné.
Nedokázal si ale představit že by do plenek měl i kakat.
Honzík začal nabírat a pak se rozbrečel. Tohle rozhodně nechtěl.
Nebreč utěšovala sestra Kateřina Honzíka.
Je to jen na týden pokud vše zvládneš. Od příštího týdne je povolený přes den i nočník.
Jako novorozenec se Honzík opravdu moc dobře necítil. Jen musel ležet v postýlce a nic nemohl dělat. Honzík ani láhev se Sunarem nedostal do ruky. Sestra Honzíka pečlivě sama krmila.
Už byl čas oběda a sestra Honzíka rozbalila z plenek.
Honzík měl pořád suché a čisté plenky. No nedá se nic dělat.
Sestra Kateřina strčila Honzíkovy do zadečku nějaký čípek. Než se Honzík nadál tak už ho balila do pořádného balíku látkových plenek. Přes plenky Honzík dostal ještě plenkové kalhotky a na to ještě igelitové ochranné kalhotky.
Honzík byl pořádně zabalený že sestra Kateřina sotva zapnula cvočky od jeho dětského body.
Honzík chtěl něco říct ale sestra mu hned strčila do pusy láhev se Sunarem kterou hned celou vypil. V Sunaru bylo opět něco na spaní.
Honzíkovy se po chvíli klížili oči a hned tvrdě usnul.
Odpoledne se Honzík probudil v kočárku který stál na zahradě pod stromem. Foukal slabý vánek a na stromě zpívali ptáci.
Honzík byl ještě rozespalý a nevěděl kde je. Když uviděl že je v kočárku hned si vzpomněl že je v léčebně kde musí být jako miminko.
Honzík ucítil že má v plenkách pořádnou nadílku a když mu došlo co se stalo tak se rozbrečel. To hned zaslechla sestra Kateřina a Honzíkovy strčila do pusy dudlík. Snažila se Honzíka uklidit a začala houpat s kočárkem.
Honzíka houpání a dudání dudlíku uklidňovalo a tak se po chvíli zklidnil.
Honzík byl rád že může být alespoň takhle na čerstvém vzduchu ale to co cítil v plenkách ho znepokojovalo.
Honzík byl v bezmocné situaci a nemohl s tím nic dělat. Musel počkat až se o něj někdo postará a dá vše do pořádku.
Plenky se pro Honzíka začali stávat nedílnou součástí jeho života. Honzík si pomalu zvykal na to že chození na záchod je pro něj tabu a veškerou potřebu bude muset vykonávat do plenek.
Honzík byl ještě nějakou dobu v kočárku na čerstvém vzduchu a pak ho sestřička odvezla do koupelny.
V koupelně Sestra Honzíka zbavila plenek a dala ho vykoupat do vaničky.
Do vaničky Honzík dostal kačenku která plavala na hladině.
Honzík byl rád že po celém dni v plenkách mohl být alespoň při koupání bez nich.
Po koupání však Honzík zase dostal pořádný balík plenek.
Honzíka byl uložen do postýlky a sestra mu přinesla láhev se Sunarem. Honzík se hned po krmení počůral a v mokrých plenkách usnul jako miminko.
Celý týden se skoro nic zvláštního nedělo. Pořád to samé. Jen krmení, přebalování, spaní a občas trávení volného času v kočárku na čerstvém vzduchu.
Honzík si docela rychle a bez problémů na všechno zvykl a dokonce i na čůrání do plenek které bylo po několika dnech už tak automatické že to Honzík v některých případech skoro ani nezaznamenal.
Týden utekl docela rychle protože Honzík většinu času po práškách na spaní prospal.
Další týden v pondělí ráno na Honzíka čekalo překvapení.
Po vizitě přišel do pokojíčku pan primář a zdědil Honzíkovy že byl celý týden velmi poslušný. Jelikož vše proběhlo v pořádku tak se Honzík může přesunout do druhé etapy.
Druhá etapa se nazývá batolecí měsíc a bude trvat čtyři týdny. Pokud však bude nějaký problém tak si to Honzík bude muset všechno zase zopakovat ještě jednou.
Honzík bude muset být celý měsíc jako batole což znamená pro Honzíka velikou změnu. I když se pro Honzíka moc věcí nezmění tak to pro něj znamená velikou úlevu.
Honzík bude moci trávit čas v dětské herně a hrát si s hračkami. Co se týče jeho stravy tak i je zde nějaká změna. Honzík bude moci jíst kaši nebo dětskou přesnídávku ale pouze ráno a v poledne. Večer zůstává Sunar do dětské láhve. Jídlo je povoleno pouze v dětské židličce ve které musí být Honzík připoután. Honzík také ještě nemá povoleno jíst sám takže bude muset být krmen někým z personálu. Bryndák je samozřejmostí.
Dvakrát denně má Honzík povolen nočník a to vždy po jídle které bude ráno a v poledne. Mimo tuto dobu bude muset Honzík používat svoje plenky.
Na nočník bude Honzík posazen vždy někým z personálu který má však právo rozhodovat o tom jak dlouho a jestli vůbec bude moci Honzík nočník použít. Použití nočníku je posuzováno podle toho jestli pacient plní všechny povinnosti.
Důležitá povinnost pacienta je dudání dudlíku a pokud nebude dudlík v puse většinu času tak právo na použití nočníku odpadá.
Po obědě je nařízeno polední spaní a to znamená minimálně dvě hodiny v postýlce.
Vycházky ven zůstávají pouze v kočárku.
Tak doufám že ti pravidla jsou jasná a můžeme se teď tedy přesunout do druhé etapy.
Mám pro tebe ještě jedno překvapení je tady tvoje maminka která přišla za tebou na návštěvu. Nyní můžeš jít do herny a já jí tam za tebou pošlu. Na návštěvu je vyhrazena čas až do 17:00 hodiny takže si spolu užijete spoustu času.
Jo a ještě jedna věc. Tady máš dudlík. Pan primář Honzíkovy připnul dudlík na řetízek. Doufám Honzíku že budeš pěkně a často dudat dudlíček protože i to se posuzuje aby jsi se mohl přesunout z druhé do třetí etapy.
Obzvláště když máme nějakou návštěvu tak by jsi ho měl mít v pusince. Nechceme přeci aby si lidé co sem přijdou mysleli že tě tady nějak zanedbáváme. My víme že tvé přání bylo být zase jako mimino. To ti tady se vším všudy chceme splnit a děláme pro to všechno co je v našich silách. Některé věci jsou ale na tobě tak nám to prosím nekaž. Doufám že si rozumíme.
Honzík chtěl být poslušný a nechtěl dělat problémy ale přeci jen mu to bylo trochu proti srsti. Maminku neviděl celý týden a už se mu po ní stýskalo. Jen měl trochu obavy z toho až ho maminka uvidí v plenkách a oblečeného v dětském body. Dudlík v puse dělal z Honzíka dokonalé mimino. Honzík se však takto styděl být před maminkou.
Nechtěl ale nakonec si dudlík do pusy strčil a odešel do dětské herny na koberec.
Po chvilce přišla maminka a vrhla se za Honzíkem. To jsem ráda že tě vidím. Už se mi po tobě stýskalo. To jsem ráda že jsi v pořádku. Jaké to tady je?
Doufám že ti tady nic nechybí.
Máte to tady moc hezké. Ty také vypadáš moc pěkně.
V tom dětském oblečení vypadáš roztomilé. Ten dudlík k tomu to je dokonalé.
Nečekala jsem že budeš vypadat tak roztomile.
Honzík se styděl a nic neříkal jen dudal dudlík.
Pokračování příště…
Honzík ležel v postýlce pěkně zabalený v zavinovačce a nemohl se z ní dostat ven ani kdyby chtěl. Venku už začalo svítit sluníčko. Od rána byl v pokojíčku sám a nikde nikdo.
Honzík byl pořád v postýlce a pořádně počůraný.
Jen ležel a koukal do stropu.
Když už to vypadalo že nikdo nepřijde tak se v pokoji objevila sestra Kateřina. V ruce držela desky s nějakým formulářem.
Dobré ráno Honzíku.
Tak koukám že už jsi se pěkně vyspinkal.
Já jsem přišla na vizitu.
Musím jen něco zapsat.
Včera jsem na to zapomněla. Včerejší krmení bylo 250ml Sunaru. Takže by jsi měl být už počůraný. Musím zvážit mokrou plenku a zapsat do denního záznamu.
Já tě teď budu muset přebalit abych to mohla zapsat.
Sestra Honzíka rozbalila ze zavinovačky. Honzíkovy rozepla body a zkontrolovala plenky. Když zjistila že jsou plenky mokré tak odešla vedle pro nové.
Sestra Honzíka přebalila rovnou v postýlce aniž by musel někam chodit. Vzala mokrou plenku a zvážila její hmotnost. Všechno zapsala do formuláře.
Tak čůrání ti už jde. To jsem ráda že jsi se to tak rychle naučil.
Musíš se naučit i to druhé. Předpokládám že by jsi měl dneska kakat. Včera jsi vůbec nebyl. Dám ti čas do oběda a pokud to nepůjde tak dostaneš čípek.
Když to Honzík uslyšel tak nevěřil svým uším. Honzík sice chtěl nosit plenky a čůrat do plenek pro něj nebyl žádný problém. Dokonce to bylo i příjemné.
Nedokázal si ale představit že by do plenek měl i kakat.
Honzík začal nabírat a pak se rozbrečel. Tohle rozhodně nechtěl.
Nebreč utěšovala sestra Kateřina Honzíka.
Je to jen na týden pokud vše zvládneš. Od příštího týdne je povolený přes den i nočník.
Jako novorozenec se Honzík opravdu moc dobře necítil. Jen musel ležet v postýlce a nic nemohl dělat. Honzík ani láhev se Sunarem nedostal do ruky. Sestra Honzíka pečlivě sama krmila.
Už byl čas oběda a sestra Honzíka rozbalila z plenek.
Honzík měl pořád suché a čisté plenky. No nedá se nic dělat.
Sestra Kateřina strčila Honzíkovy do zadečku nějaký čípek. Než se Honzík nadál tak už ho balila do pořádného balíku látkových plenek. Přes plenky Honzík dostal ještě plenkové kalhotky a na to ještě igelitové ochranné kalhotky.
Honzík byl pořádně zabalený že sestra Kateřina sotva zapnula cvočky od jeho dětského body.
Honzík chtěl něco říct ale sestra mu hned strčila do pusy láhev se Sunarem kterou hned celou vypil. V Sunaru bylo opět něco na spaní.
Honzíkovy se po chvíli klížili oči a hned tvrdě usnul.
Odpoledne se Honzík probudil v kočárku který stál na zahradě pod stromem. Foukal slabý vánek a na stromě zpívali ptáci.
Honzík byl ještě rozespalý a nevěděl kde je. Když uviděl že je v kočárku hned si vzpomněl že je v léčebně kde musí být jako miminko.
Honzík ucítil že má v plenkách pořádnou nadílku a když mu došlo co se stalo tak se rozbrečel. To hned zaslechla sestra Kateřina a Honzíkovy strčila do pusy dudlík. Snažila se Honzíka uklidit a začala houpat s kočárkem.
Honzíka houpání a dudání dudlíku uklidňovalo a tak se po chvíli zklidnil.
Honzík byl rád že může být alespoň takhle na čerstvém vzduchu ale to co cítil v plenkách ho znepokojovalo.
Honzík byl v bezmocné situaci a nemohl s tím nic dělat. Musel počkat až se o něj někdo postará a dá vše do pořádku.
Plenky se pro Honzíka začali stávat nedílnou součástí jeho života. Honzík si pomalu zvykal na to že chození na záchod je pro něj tabu a veškerou potřebu bude muset vykonávat do plenek.
Honzík byl ještě nějakou dobu v kočárku na čerstvém vzduchu a pak ho sestřička odvezla do koupelny.
V koupelně Sestra Honzíka zbavila plenek a dala ho vykoupat do vaničky.
Do vaničky Honzík dostal kačenku která plavala na hladině.
Honzík byl rád že po celém dni v plenkách mohl být alespoň při koupání bez nich.
Po koupání však Honzík zase dostal pořádný balík plenek.
Honzíka byl uložen do postýlky a sestra mu přinesla láhev se Sunarem. Honzík se hned po krmení počůral a v mokrých plenkách usnul jako miminko.
Celý týden se skoro nic zvláštního nedělo. Pořád to samé. Jen krmení, přebalování, spaní a občas trávení volného času v kočárku na čerstvém vzduchu.
Honzík si docela rychle a bez problémů na všechno zvykl a dokonce i na čůrání do plenek které bylo po několika dnech už tak automatické že to Honzík v některých případech skoro ani nezaznamenal.
Týden utekl docela rychle protože Honzík většinu času po práškách na spaní prospal.
Další týden v pondělí ráno na Honzíka čekalo překvapení.
Po vizitě přišel do pokojíčku pan primář a zdědil Honzíkovy že byl celý týden velmi poslušný. Jelikož vše proběhlo v pořádku tak se Honzík může přesunout do druhé etapy.
Druhá etapa se nazývá batolecí měsíc a bude trvat čtyři týdny. Pokud však bude nějaký problém tak si to Honzík bude muset všechno zase zopakovat ještě jednou.
Honzík bude muset být celý měsíc jako batole což znamená pro Honzíka velikou změnu. I když se pro Honzíka moc věcí nezmění tak to pro něj znamená velikou úlevu.
Honzík bude moci trávit čas v dětské herně a hrát si s hračkami. Co se týče jeho stravy tak i je zde nějaká změna. Honzík bude moci jíst kaši nebo dětskou přesnídávku ale pouze ráno a v poledne. Večer zůstává Sunar do dětské láhve. Jídlo je povoleno pouze v dětské židličce ve které musí být Honzík připoután. Honzík také ještě nemá povoleno jíst sám takže bude muset být krmen někým z personálu. Bryndák je samozřejmostí.
Dvakrát denně má Honzík povolen nočník a to vždy po jídle které bude ráno a v poledne. Mimo tuto dobu bude muset Honzík používat svoje plenky.
Na nočník bude Honzík posazen vždy někým z personálu který má však právo rozhodovat o tom jak dlouho a jestli vůbec bude moci Honzík nočník použít. Použití nočníku je posuzováno podle toho jestli pacient plní všechny povinnosti.
Důležitá povinnost pacienta je dudání dudlíku a pokud nebude dudlík v puse většinu času tak právo na použití nočníku odpadá.
Po obědě je nařízeno polední spaní a to znamená minimálně dvě hodiny v postýlce.
Vycházky ven zůstávají pouze v kočárku.
Tak doufám že ti pravidla jsou jasná a můžeme se teď tedy přesunout do druhé etapy.
Mám pro tebe ještě jedno překvapení je tady tvoje maminka která přišla za tebou na návštěvu. Nyní můžeš jít do herny a já jí tam za tebou pošlu. Na návštěvu je vyhrazena čas až do 17:00 hodiny takže si spolu užijete spoustu času.
Jo a ještě jedna věc. Tady máš dudlík. Pan primář Honzíkovy připnul dudlík na řetízek. Doufám Honzíku že budeš pěkně a často dudat dudlíček protože i to se posuzuje aby jsi se mohl přesunout z druhé do třetí etapy.
Obzvláště když máme nějakou návštěvu tak by jsi ho měl mít v pusince. Nechceme přeci aby si lidé co sem přijdou mysleli že tě tady nějak zanedbáváme. My víme že tvé přání bylo být zase jako mimino. To ti tady se vším všudy chceme splnit a děláme pro to všechno co je v našich silách. Některé věci jsou ale na tobě tak nám to prosím nekaž. Doufám že si rozumíme.
Honzík chtěl být poslušný a nechtěl dělat problémy ale přeci jen mu to bylo trochu proti srsti. Maminku neviděl celý týden a už se mu po ní stýskalo. Jen měl trochu obavy z toho až ho maminka uvidí v plenkách a oblečeného v dětském body. Dudlík v puse dělal z Honzíka dokonalé mimino. Honzík se však takto styděl být před maminkou.
Nechtěl ale nakonec si dudlík do pusy strčil a odešel do dětské herny na koberec.
Po chvilce přišla maminka a vrhla se za Honzíkem. To jsem ráda že tě vidím. Už se mi po tobě stýskalo. To jsem ráda že jsi v pořádku. Jaké to tady je?
Doufám že ti tady nic nechybí.
Máte to tady moc hezké. Ty také vypadáš moc pěkně.
V tom dětském oblečení vypadáš roztomilé. Ten dudlík k tomu to je dokonalé.
Nečekala jsem že budeš vypadat tak roztomile.
Honzík se styděl a nic neříkal jen dudal dudlík.
Pokračování příště…
