Vánoční přání 6.díl
Napsal: sob 30. bře 2024 11:46:45
Maminka zhasla v pokoji světlo a zavřela dveře.
Honzík náhle zůstal ležet sám v posteli.
Honzík chvilku jen tak ležel pod dekou a snažil se vstřebat všechno to co se během celého večera událo. Nebýt té blbé soutěže tak by to dopadlo určitě jinak. Já jsem takový blbec pomyslel si Honzík.
Proč jsem prostě ten dudlík nevyplivnul a něco jsem neřekl. Mohl jsem proti tomu všemu nějak protestovat. To jsem celý já. Jak se jedná o nějakou soutěž tak chci za každou cenu vyhrát. Mohlo mě napadnou že tady nejde především o tu soutěž. Maminka dobře věděla jak mě má umlčet. Teď už je pozdě a já tu ležím dobrovolně v plenkách. To je taková ostuda že jsem na to přistoupil.
Maminka si snad opravdu myslí že do těch plenek budu čůrat.
To je tedy situace.
Nejsem si vůbec jistý jestli ten dopis napsal opravdu Ježíšek.
Opravdu nevím co mám dělat.
Po chvilce Honzík odhrnul deku a začal zkoumat své plenky které měl na sobě.
Konečně si je mohl v klidu a důkladně prohlédnout.
Plenky vypadali opravdu pěkně. Byly to velmi kvalitní jednorázové plenkové kalhotky s dětskými obrázky. Celý povrch byl igelitový a při sebemenším pohybu bylo slyšet šustění plenek.
Tyto plenkové kalhotky byly vycpané pořádný balíkem látkových plenek až tak že Honzík nemohl dát nohy k sobě.
Honzík náhle začal uvnitř plenek pociťovat příjemný pocit.
Hebké látkové plenky byly příjemné na dotek a ty igelitové je zase drželi pořádně pohromadě. Po chvilce Honzík ucítil že je v plenkách pořádné teplo.
Jelikož byla venku zima a spousta sněhu tak to Honzíka pěkně hřálo.
Náhle vešla do pokoje Honzíkova sestra Anička.
Ahoj Honzíku mám tě zkontrolovat jestli už spíš.
Ne ještě nespím povídá Honzík.
Pokud ještě nespíš tak tady mám pro tebe připravenou jednu láhev s teplým Sunarem. To je proto aby se ti lépe usínalo. Maminka ti tam přidala něco na spaní protože moc dobře ví že první den jen tak neusneš.
Nemusíš mít strach Honzíku je v tom jen prášek na spaní. Potřebujeme aby jsi dnes pěkně spinkal.
Já tě musím nakrmit protože malé děti jako ty by to nezvládli samy.
Vždyť ty Honzíku neumíš ani pěkně hajat v postýlce.
Podívej se jak jsi se odkopal. Takhle by jsi nám nastydl.
Musím tě přikrýt dekou.
Nejprve ti však zkontroluji plenky.
Anička osahala Honzíkovy plenky ze všech stran a ujistila se že nejsou nikde povolené.
Vypadá to že je vše v pořádku a plenky drží na svém místě.
Ještě se musím přesvědčit jestli nejsi náhodou už mokrý.
Samozřejmě že nejsem mokrý povídá Honzík.
Dobře Honzíku já ti věřím ale musím se přesvědčit na vlastní kůži.
Anička strčila ruku Honzíkovy do plenek aby se ujistila sama.
Vypadá to že jsi ještě suchý.
No dobře Honzíku.
Jako velkého kluka bych tě za to snad i pochválila.
Bohužel Honzíku musím říct že ty velký kluk rozhodně nejsi.
Vždyť se na sebe podívej. Vypadáš jako malé mimino.
Posaď se Honzíku povídá Anička.
Musím ti dát bryndáček.
Honzík se posadil a Anička mu uvázala kolem krku igelitový bryndák s obrázkem modrého slona.
Tak teď si pěkně lehni na polštářek a budeme bumbat.
Honzík si lehnul na polštář a nechal Aničku aby ho mohla nakrmit.
Anička vzala jednu látkovou plenku a dala jí Honzíkovy pod bradu.
Honzík pěkně ležel a nechal se krmit jako opravdové mimino.
Po chvilce mu začalo téct mléko po bradě.
Anička byla však pohotová a hned vše utírala látkou plenkou.
To nic Honzíku já to utřu. Ty pěkně dál bumbej.
Honzík dopil skoro celou láhev Sunaru.
Když bylo v lahvičce ještě po dně tak se mu najednou začaly zavírat oči.
Honzík byl celý malátný. Ruce i nohy měl úplně ochablé.
Pěkně hajej Honzíčku povídá Anička.
Honzík se nemohl skoro ani pohnout. Prášek na spaní začal už silně působit.
Honzík se nažil se mít oči otevřené ale místo toho se mu samy zavíraly.
Honzík začal mít všechno rozmazané a jeho ostrý zrak se mu náhle změnil.
Anička začala na Honzíka mluvit.
Tak co Honzíku budeš teď pěkně spinkat nebo ti mám udělat před spaním ještě jeden čajíček?
Honzík slyšel Aničku jen vzdáleně asi tak jako by byl pod vodou.
Protože mu nějak vyschlo v puse tak si ještě řekl o ten čajíček.
Počkej tady na mě Honzíku povídá Anička. Já jsem hned zpátky.
Honzík ležel celý omámený v postýlce a těšil se na to až Anička přinese čaj.
Tak jsem tady Honzíku. Mám pro tebe ten čajíček.
Honzík měl opravdu velkou žízeň. Za chvilku vypil celou láhev čaje.
Tak vidíš Honzíku jak ti to pěkně jde.
Z lahvičky už umíš hezky bumbat jako malé miminko.
Teď se ještě musíš naučit pěkně čůrat do plenek.
Co kdyby jsi to zkusil ještě než usneš?
Už musíš mít určitě plné bříško.
Já bych na tebe alespoň dohlédla.
Když já nevím povídá Honzík.
Já nejsem zvyklý čůrat jen tak do plenek.
Já vím Honzíku povídá Anička.
Určitě to není snadné se z ničeho nic začít zase počůrávat do plenek.
Bohužel ti nezbývá nic jiného.
Ty teď budeš nosit plenky pořád. S tím se budeš muset nějak smířit.
Na záchod pěkně rychle zapomeň. Já s maminkou jsme ho stejně už zamkly.
Podívej klíč mám tady na krku. Druhý klíč má maminka.
Ty jsi bohužel žádný klíč nedostal.
To znamená že budeš muset čůrat i kakat do plenek.
Jiná možnost než to pustit do plenek bohužel není.
Budeš se to muset tak jako tak naučit.
Na to si budeš muset zvyknout a není nic lepšího než s tím začít hned teď.
Je zbytečné to odkládat.
Tak se pěkně uvolni Honzíku a hezky se počůrej.
Honzík byl trochu rozpačitý.
Chvilku váhal a pak se odhodlal.
Po chvilce soustředění to pustil do plenek.
Nejprve to byl malý pramínek který se náhle změnil v silný proud.
Látkové plenky začaly být mokré a teplé a to teplo se postupně rozlévalo po celém jejich objemu.
Čím déle to trvalo, tím větší bylo teplo a mokro v jeho plenkách.
Silný proud čůrání narážel do látkových plenek až tak že to začalo být i slyšet.
Honzík byl z toho velmi překvapen.
Překvapená byla i Anička která to zaslechla.
To je skvělé Honzíku.
Jen pěkně čůrej. Povzbuzovala Honzíka Anička.
Všechno to tam pěkně pusť.
Honzík čůral tak dlouho že nebyl skoro k zastavení.
Cítil v plenkách silný proud který se náhle vsakoval do látkových plen.
Honzíkovy se tím již objemné plenky ještě zvětšili.
Najednou měl Honzík v plenkách pořádně mokro.
Jeho látkové plenky byly pořádně nacucané až tak že zvětšili svůj objem.
Honzíkovy bylo v plenkách náhle trochu těsno.
Jeho těsné plenky ho však pěkně hřáli.
To je skvělé Honzíku povídá Anička.
Moc pěkně jsi se počůral.
Jsi moc šikovný chlapeček.
Tak to má být.
Mám z tebe radost.
Můžeš se pak klidně ještě znovu počůrat do těch stejných plenek.
Věř mi Honzíku že se toho tam vejde ještě hodně.
Teď už pěkně spinkej.
Honzík byl už moc unavený.
Protože byl teď naprosto uvolněný hned usnul jako miminko.
Honzík spal pár hodin a pak se probudil uprostřed noci.
Všude byla naprostá tma.
Honzík ležel stále na zádech. Úplně stejně jako když usnul.
Jeho ochablá ruka omylem zavadila o igelitový bryndák který měl pořád na sobě.
Náhle ucítil že má na sobě objemné plenky, které byly úplně mokré a teplé.
Honzík si připadal jako opravdové batole které se v noci vzbudilo.
Honzík vůbec nevěděl kde je a ani čí je.
Neměl vůbec žádnou představu kolik mu je let.
Podle toho co měl na sobě odhadoval že je v batolecím věku.
Takhle Honzík nebyl zmatený snad ještě nikdy.
Za to všechno však mohli ty silné prášky na spaní které Honzík dostal.
Co věděl s naprostou jistotu bylo to že je pořádně počůraný.
Jeho plenky začaly náhle chladnout a po chvíli ho začali studit.
Honzíkův pindík byl celý zcvrklý a studený až tak, že se mu z toho začalo chtít zase čůrat.
Honzík ani na chvíli nezaváhal a rozhodl se hned že to pustí do plenek.
Horší než to je to totiž už ani být nemohlo.
Honzík už byl dávno počůraný.
Tím že se znova počůrá do plenek se totiž vůbec nic nezmění.
Honzík to tedy opět pustil do plenek.
Nyní si mohl v klidu vychutnat ten slastný pocit.
Honzík pocítil v plenkách opět příjemné teplo a mokro.
Plenky byly najednou už pořádně nasáklé.
Honzík ucítil že má v rozkroku už pořádný balík počůraných plen.
Jeho igelitové plenkové kalhotky s dětskými obrázky byly už také úplně mokré. Dokonce až tak že se rozmazali obrázky které měli upozornit na to že potřeba vyměnit plenky za nové.
Honzík měl z mokrých plenek opravdu příjemný pocit.
Připadal si jako opravdové mimino které to může kdykoliv pustit do plenek.
Nyní měl jistotu že když se počůrá tak se nic nestane.
Jeho postel byla totiž pořád suchá.
Teplé plenky Honzíka pěkně hřály.
Igelitový bryndák který měl Honzík na krku z něho dělal opravdové mimino.
Honzík po chvíli zase tvrdě usnul.
Pokračování příště...
Honzík náhle zůstal ležet sám v posteli.
Honzík chvilku jen tak ležel pod dekou a snažil se vstřebat všechno to co se během celého večera událo. Nebýt té blbé soutěže tak by to dopadlo určitě jinak. Já jsem takový blbec pomyslel si Honzík.
Proč jsem prostě ten dudlík nevyplivnul a něco jsem neřekl. Mohl jsem proti tomu všemu nějak protestovat. To jsem celý já. Jak se jedná o nějakou soutěž tak chci za každou cenu vyhrát. Mohlo mě napadnou že tady nejde především o tu soutěž. Maminka dobře věděla jak mě má umlčet. Teď už je pozdě a já tu ležím dobrovolně v plenkách. To je taková ostuda že jsem na to přistoupil.
Maminka si snad opravdu myslí že do těch plenek budu čůrat.
To je tedy situace.
Nejsem si vůbec jistý jestli ten dopis napsal opravdu Ježíšek.
Opravdu nevím co mám dělat.
Po chvilce Honzík odhrnul deku a začal zkoumat své plenky které měl na sobě.
Konečně si je mohl v klidu a důkladně prohlédnout.
Plenky vypadali opravdu pěkně. Byly to velmi kvalitní jednorázové plenkové kalhotky s dětskými obrázky. Celý povrch byl igelitový a při sebemenším pohybu bylo slyšet šustění plenek.
Tyto plenkové kalhotky byly vycpané pořádný balíkem látkových plenek až tak že Honzík nemohl dát nohy k sobě.
Honzík náhle začal uvnitř plenek pociťovat příjemný pocit.
Hebké látkové plenky byly příjemné na dotek a ty igelitové je zase drželi pořádně pohromadě. Po chvilce Honzík ucítil že je v plenkách pořádné teplo.
Jelikož byla venku zima a spousta sněhu tak to Honzíka pěkně hřálo.
Náhle vešla do pokoje Honzíkova sestra Anička.
Ahoj Honzíku mám tě zkontrolovat jestli už spíš.
Ne ještě nespím povídá Honzík.
Pokud ještě nespíš tak tady mám pro tebe připravenou jednu láhev s teplým Sunarem. To je proto aby se ti lépe usínalo. Maminka ti tam přidala něco na spaní protože moc dobře ví že první den jen tak neusneš.
Nemusíš mít strach Honzíku je v tom jen prášek na spaní. Potřebujeme aby jsi dnes pěkně spinkal.
Já tě musím nakrmit protože malé děti jako ty by to nezvládli samy.
Vždyť ty Honzíku neumíš ani pěkně hajat v postýlce.
Podívej se jak jsi se odkopal. Takhle by jsi nám nastydl.
Musím tě přikrýt dekou.
Nejprve ti však zkontroluji plenky.
Anička osahala Honzíkovy plenky ze všech stran a ujistila se že nejsou nikde povolené.
Vypadá to že je vše v pořádku a plenky drží na svém místě.
Ještě se musím přesvědčit jestli nejsi náhodou už mokrý.
Samozřejmě že nejsem mokrý povídá Honzík.
Dobře Honzíku já ti věřím ale musím se přesvědčit na vlastní kůži.
Anička strčila ruku Honzíkovy do plenek aby se ujistila sama.
Vypadá to že jsi ještě suchý.
No dobře Honzíku.
Jako velkého kluka bych tě za to snad i pochválila.
Bohužel Honzíku musím říct že ty velký kluk rozhodně nejsi.
Vždyť se na sebe podívej. Vypadáš jako malé mimino.
Posaď se Honzíku povídá Anička.
Musím ti dát bryndáček.
Honzík se posadil a Anička mu uvázala kolem krku igelitový bryndák s obrázkem modrého slona.
Tak teď si pěkně lehni na polštářek a budeme bumbat.
Honzík si lehnul na polštář a nechal Aničku aby ho mohla nakrmit.
Anička vzala jednu látkovou plenku a dala jí Honzíkovy pod bradu.
Honzík pěkně ležel a nechal se krmit jako opravdové mimino.
Po chvilce mu začalo téct mléko po bradě.
Anička byla však pohotová a hned vše utírala látkou plenkou.
To nic Honzíku já to utřu. Ty pěkně dál bumbej.
Honzík dopil skoro celou láhev Sunaru.
Když bylo v lahvičce ještě po dně tak se mu najednou začaly zavírat oči.
Honzík byl celý malátný. Ruce i nohy měl úplně ochablé.
Pěkně hajej Honzíčku povídá Anička.
Honzík se nemohl skoro ani pohnout. Prášek na spaní začal už silně působit.
Honzík se nažil se mít oči otevřené ale místo toho se mu samy zavíraly.
Honzík začal mít všechno rozmazané a jeho ostrý zrak se mu náhle změnil.
Anička začala na Honzíka mluvit.
Tak co Honzíku budeš teď pěkně spinkat nebo ti mám udělat před spaním ještě jeden čajíček?
Honzík slyšel Aničku jen vzdáleně asi tak jako by byl pod vodou.
Protože mu nějak vyschlo v puse tak si ještě řekl o ten čajíček.
Počkej tady na mě Honzíku povídá Anička. Já jsem hned zpátky.
Honzík ležel celý omámený v postýlce a těšil se na to až Anička přinese čaj.
Tak jsem tady Honzíku. Mám pro tebe ten čajíček.
Honzík měl opravdu velkou žízeň. Za chvilku vypil celou láhev čaje.
Tak vidíš Honzíku jak ti to pěkně jde.
Z lahvičky už umíš hezky bumbat jako malé miminko.
Teď se ještě musíš naučit pěkně čůrat do plenek.
Co kdyby jsi to zkusil ještě než usneš?
Už musíš mít určitě plné bříško.
Já bych na tebe alespoň dohlédla.
Když já nevím povídá Honzík.
Já nejsem zvyklý čůrat jen tak do plenek.
Já vím Honzíku povídá Anička.
Určitě to není snadné se z ničeho nic začít zase počůrávat do plenek.
Bohužel ti nezbývá nic jiného.
Ty teď budeš nosit plenky pořád. S tím se budeš muset nějak smířit.
Na záchod pěkně rychle zapomeň. Já s maminkou jsme ho stejně už zamkly.
Podívej klíč mám tady na krku. Druhý klíč má maminka.
Ty jsi bohužel žádný klíč nedostal.
To znamená že budeš muset čůrat i kakat do plenek.
Jiná možnost než to pustit do plenek bohužel není.
Budeš se to muset tak jako tak naučit.
Na to si budeš muset zvyknout a není nic lepšího než s tím začít hned teď.
Je zbytečné to odkládat.
Tak se pěkně uvolni Honzíku a hezky se počůrej.
Honzík byl trochu rozpačitý.
Chvilku váhal a pak se odhodlal.
Po chvilce soustředění to pustil do plenek.
Nejprve to byl malý pramínek který se náhle změnil v silný proud.
Látkové plenky začaly být mokré a teplé a to teplo se postupně rozlévalo po celém jejich objemu.
Čím déle to trvalo, tím větší bylo teplo a mokro v jeho plenkách.
Silný proud čůrání narážel do látkových plenek až tak že to začalo být i slyšet.
Honzík byl z toho velmi překvapen.
Překvapená byla i Anička která to zaslechla.
To je skvělé Honzíku.
Jen pěkně čůrej. Povzbuzovala Honzíka Anička.
Všechno to tam pěkně pusť.
Honzík čůral tak dlouho že nebyl skoro k zastavení.
Cítil v plenkách silný proud který se náhle vsakoval do látkových plen.
Honzíkovy se tím již objemné plenky ještě zvětšili.
Najednou měl Honzík v plenkách pořádně mokro.
Jeho látkové plenky byly pořádně nacucané až tak že zvětšili svůj objem.
Honzíkovy bylo v plenkách náhle trochu těsno.
Jeho těsné plenky ho však pěkně hřáli.
To je skvělé Honzíku povídá Anička.
Moc pěkně jsi se počůral.
Jsi moc šikovný chlapeček.
Tak to má být.
Mám z tebe radost.
Můžeš se pak klidně ještě znovu počůrat do těch stejných plenek.
Věř mi Honzíku že se toho tam vejde ještě hodně.
Teď už pěkně spinkej.
Honzík byl už moc unavený.
Protože byl teď naprosto uvolněný hned usnul jako miminko.
Honzík spal pár hodin a pak se probudil uprostřed noci.
Všude byla naprostá tma.
Honzík ležel stále na zádech. Úplně stejně jako když usnul.
Jeho ochablá ruka omylem zavadila o igelitový bryndák který měl pořád na sobě.
Náhle ucítil že má na sobě objemné plenky, které byly úplně mokré a teplé.
Honzík si připadal jako opravdové batole které se v noci vzbudilo.
Honzík vůbec nevěděl kde je a ani čí je.
Neměl vůbec žádnou představu kolik mu je let.
Podle toho co měl na sobě odhadoval že je v batolecím věku.
Takhle Honzík nebyl zmatený snad ještě nikdy.
Za to všechno však mohli ty silné prášky na spaní které Honzík dostal.
Co věděl s naprostou jistotu bylo to že je pořádně počůraný.
Jeho plenky začaly náhle chladnout a po chvíli ho začali studit.
Honzíkův pindík byl celý zcvrklý a studený až tak, že se mu z toho začalo chtít zase čůrat.
Honzík ani na chvíli nezaváhal a rozhodl se hned že to pustí do plenek.
Horší než to je to totiž už ani být nemohlo.
Honzík už byl dávno počůraný.
Tím že se znova počůrá do plenek se totiž vůbec nic nezmění.
Honzík to tedy opět pustil do plenek.
Nyní si mohl v klidu vychutnat ten slastný pocit.
Honzík pocítil v plenkách opět příjemné teplo a mokro.
Plenky byly najednou už pořádně nasáklé.
Honzík ucítil že má v rozkroku už pořádný balík počůraných plen.
Jeho igelitové plenkové kalhotky s dětskými obrázky byly už také úplně mokré. Dokonce až tak že se rozmazali obrázky které měli upozornit na to že potřeba vyměnit plenky za nové.
Honzík měl z mokrých plenek opravdu příjemný pocit.
Připadal si jako opravdové mimino které to může kdykoliv pustit do plenek.
Nyní měl jistotu že když se počůrá tak se nic nestane.
Jeho postel byla totiž pořád suchá.
Teplé plenky Honzíka pěkně hřály.
Igelitový bryndák který měl Honzík na krku z něho dělal opravdové mimino.
Honzík po chvíli zase tvrdě usnul.
Pokračování příště...
