Vánoční přání 7.díl

[baby.cz]

Honzík měl tvrdý a klidný spánek a spal až do rána bez probuzení.
Těsně před probuzením měl Honzík sen.

Zdálo se mu že ráno vstává z postele a jde se jako každý den vyčůrat na záchod.

Když začal čůrat do záchodu tak se náhle probudil a zjistil že si místo toho čůrá do postele.

Honzík se celý vyděšený posadil na postel odhrnul deku.
Pod dekou na něj však čekalo zvláštní překvapení.
Místo počůrané postele a mokrého prostěradla spatřil že je zabalený v objemných plenkách a plenkových kalhotkách.
Co pro něj bylo ještě větším překvapením bylo to že je doopravdy počůraný.
Plenky které měl na sobě byly úplně mokré.

Honzík se v objemných plenkách nemohl skoro ani pohnout.
Zůstal tedy ležet v posteli a snažil se vzpomenout co se předešlí den stalo.

Jeho přemýšlení však vyrušila maminka která zrovna otevřela dveře do pokojíčku.

Dobré ráno Honzíku.
Koukám že už jsi vzhůru povídá maminka.

Honzík zpanikařil a zachumlal se až po uši pod deku.
Jeho tváře zčervenali a začalo mu silně bušit srdce.

Maminka však hned poznala že má Honzík nějaký problém o kterém se stydí sám mluvit.

Maminka ani na chvíli nezaváhala a začala na Honzíka hned mluvit.
Copak se děje Honzíku? Vypadáš trochu vyděšeně? Stalo se něco?

Ano maminko musím ti něco říct povídá Honzík.

Maminka se posadila na postel vedle Honzíka a povídá:
Tak mi to tedy pověz Honzíku. Copak se stalo?

Víš maminko já jsem měl dnes ráno takový zvláštní sen.
Zdálo se mi že se jdu na záchod vyčůrat.
Když jsem však začal čůrat do záchodu tak jsem se probudil a ucítil jsem že doopravdy čůrám.

Dobře Honzíku povídá maminka.
Já ale pořád nechápu v čem je problém.
Takže mi tím chceš říct že jsi se počůral?

Ano maminko povídá Honzík.

Maminka odhrnula deku a rukou začala kontrolovat prostěradlo.
Honzík tam ležel před maminkou jen v plenkách a tvářičky mu náhle zčervenali.

Copak to Honzíku vykládáš vždyť máš postel úplně suchou.
Koukám však že plínečky budou potřebovat vyměnit.

Vyměnit? Povídá Honzík.
Já přece nepotřebuji vyměnit plenky.
Vždyť já ty plenky vůbec nepotřebuju.
Já můžu chodit normálně na záchod.

To jsi na omylu Honzíku povídá maminka.
Na záchod teď rozhodně chodit nemůžeš. Ten se totiž teď zamyká.
Já pro tebe stejně nemám žádný klíč. Máme jen dva a nové se už nevyrábí.
Jeden klíč mám já a druhý má tvoje sestra Anička.
Jiné klíče bohužel nemáme.

To nevadí tak já bych ti vždycky řekl když bych ho potřeboval odemknout povídá Honzík.

Přestaň se mnou laskavě diskutovat o takových nesmyslech.
Já mám jiné starosti povídá maminka.
Nebudu za tebou běhat pokaždé když si zrovna vzpomeneš.
Navíc si myslím že to stále nechápeš.

Nevím Honzíku zdali jsi to úplně pochopil.
Ty totiž vůbec nebudeš chodit na záchod.
Máš tam přísný zákaz vstupu. To kvůli tobě ho musíme zamykat.
Čůrání do záchodu je pro tebe naprosté tabu.

Já doufám že tě brzy takové myšlenky opustí a také že se se ti snad přestanou zdát takové podivné sny. Na záchod teď rozhodně chodit nebudeš.

Měl by jsi už konečně a laskavě vzít na vědomí že ty teď prostě budeš nosit plenky.

Nošení plenek pro tebe bude naprosto normální věc.
Já doufám že si na to brzy zvykneš a plenky se stanou tvou každodenní součástí.

Plenky slouží k tomu aby se do nich čůralo. To znamená že i já od tebe předpokládám že do nich budeš čůrat.

Neznám nikoho kdo by nosil plenky jen tak.

Všichni kteří nosí plenky do nich čůrají, tak nevím proč ty by jsi měl být nějaká výjimka.

Přestaň mi tady hrát divadlo a přesvědčovat mě že ty plenky vůbec nepotřebuješ.
Vždyť se na sebe podívej jak si mokrý až za ušima.

Tvoje první noc v plenkách mě jasně přesvědčila o tom že ty plenky rozhodně potřebuješ.

Nejen to. Ty jich budeš potřebovat příště o hodně víc.
Ještě že jich máme doma tolik.
Před chvílí tu byla jedna moje kamarádka která ještě nějaké látkové plenky přinesla. Jsou čistě vyprané a právě usušené.
Anička ty všechny plenky právě vedle v obýváku žehlí.
Měl by jsi jí být za to vděčný. Je to spousta práce.

Musím tě teď přebalit a považuji to v tuto chvíli za jedinou možnost.
Takže buď rozumný.

Neodmlouvej Honzíku a nech mě laskavě udělat v klidu mou práci. Když jsi byl malý tak jsi alespoň neodmlouval.

Protože tě mám ráda a chci aby jsi se cítil co nejvíce v bezpečí tak ti dám do postele igelitové prostěradlo. Snad se tak budeš cítit více v bezpečí a bude se ti lépe spinkat. Myslím že i čůrání do plenek pro tebe tak bude snadnější. Kdyby to náhodou proteklo tak já to dám do pořádku. Toho se neboj Honzíku.

Můžeš si to vyzkoušet hned po obědě. Nekoukej na mě tak překvapeně Honzíku. Malé děti musí po obědě spinkat.

Ty jsi teď náš malý chlapeček tak budeš také pěkně spinkat.

Teď si vezmi dudlíček a já se podívám na tu nadílku co máš v plenkách.

Maminka rozbalila Honzíka z plenek.
Nechala ho však ležel na mokrých plenkách které měl Honzík pod zadečkem.
Mezi jeho nohama bylo několik látkových plenek které byly jasně a zřetelně počůrané. Plenky byly trochu zažloutlé.

Honzík tam ležel celý nahý a dudal dudlík který trošku mírnil jeho stud.

Náhle maminka zavolala Aničku.
Aničko prosím tě můžeš sem přijít?

Ano maminko už jsem tady.
Copak potřebuješ? Povídá Anička.

Potřebuji přebalit Honzíka. Povídá maminka.
Můžeš mi prosím donést nějaké pleny.

Anička spatřila na posteli Honzíka který byl úplně nahý.
Měl pod sebou dost počůrané plenky které byly trochu zažloutlé.
Honzík se cítil dost provinile když ho Anička takto uviděla a pořádně se styděl.

Samozřejmě že nějaké přinesu. Povídá Anička
Mohu je donést dokonce všechny. Už je mám všechny vyžehlené.
Stejně bude nejlepší když budou všechny plenky tady.
Alespoň je budeš mít hned po ruce.
Jen musím vyklidit Honzíkovy skříň aby to bylo kam dát.

Anička si přinesla černý pytel na odpadky a začala do něj házet všechno spodní prádlo které měl Honzík ve skříni.
Vyhodila všechny slipy i trenky. Dokonce i nějaké těsné kalhoty a kraťasy.

Honzík začal křičet.
Proč to vyhazuješ?
To jsou moje oblíbené slipy.
Tyhle kalhoty ještě budu nosit.

Anička povídá Honzíkovy.
Ale no tak Honzíku.
Přestaň tady vyvádět.
Tyhle splipy už nosit nebudeš.
Takové slipy nosí jen velcí chlapci kteří umí chodit na záchod.
Ty nejsi velký chlapec.
Ty jsi náš malý chlapeček který se ještě počůrává.
Proto budeš nosit jenom plínky.

Podívej se na sebe jak jsi počůraný.
Takový počůránek potřebuje nosit spoustu plenek aby byl v suchu a bezpečí.
Jelikož se v těch plínách nevejdeš do kalhot tak je můžu klidně vyhodit.
Na nepotřebné oblečení tady nemáme místo.
Musíme udělat spoustu místa na tyhle všechny pleny.
Věř mi Honzíku že vím co dělám.
Tyhle všechny plenky jsou pro tebe a musíme je někam dát.

Honzík se smutně rozloučil se vším oblečením na které byl dost zvyklí.

Anička vyházela skoro všechno oblečení.
Když byla skříň prázdná tak do ní vyrovnala látkové plenky.
Látkové plenky poskládala do komínků.

Na místo určené pro kalhoty poskládala PVC plenkové kalhotky které byly s láskou ušité na míru pro Honzíka.

Tam kde měl Honzík dříve své slipy teď byly vyskládané jednorázové plenkové kalhotky s dětskými obrázky.

Narozdíl od jeho slipů byly tyhle plenkové kalhotky celé igelitové a pořádně šustily.

Podívej Honzíku. Povídá Anička
Tady máš ještě něco co můžeš nosit.
To je to tvoje oblíbené pyžamo s mochomůrkama.
Hned ti ho dám jen co tě s maminkou přebalíme.
Tady jsou zbylé plenky které se nevešly do skříně.
Dostaneš je všechny aby nám to tady nepřekáželo.

Není to trochu moc povídá Honzík.

Kdepak Honzíku je to akorát deset plenek.
To se ti v pohodě vejde do těch tvých plenkových kalhotek.
Anička rozložila na posteli nové plenkové kalhotky a vložila do nich všech deset kusů látkových plenek.

Teď tě musíme otřít Honzíku.
Počkej tady já jsem hned zpět povídá Anička

Anička přinesla z koupelny namočenou látkovou plenku.
Honzíkovy jemně otřela pindíka i zadeček.
Pod zadeček mu podstrčila nové plenkové kalhotky a urovnala látkové pleny.
Pak Honzíka dostatečně zasypala dětským pudrem a zabalila do plenek.
Přes látkové plenky dostal Honzík igelitové plenkové kalhotky které Anička pořádně utáhla.
Zalepila mu postranní pásky a vše důkladně zkontrolovala.

Honzík dostal své oblíbené pyžamo s mochomůrkami.
Při oblékání pyžamovych kalhot to bylo trochu těsné ale nakonec je Honzíkovy oblékla.
Pod pyžámkem Honzíkovy jasně šustily jeho igelitové plenkové kalhotky s dětskými obrázky.
Honzík si připadal už hodně dětinsky.

Tak pojď Honzíku jdeme do obývacího pokoje. Máš tam rozloženou deku na zemi na které si můžeš hrát. Mám pro tebe nějaké hračky.
Jenom si vezmi polštářek kdyby jsi si chtěl náhodou hajnout.

Honzík cupital do obýváku kolébavou chůzí protože měl vycpaný zadeček plenkami. Když přecházel přes práh dveří tak zakopl.
Zbytek cesty už lezl po čtyřech.
V plenkách mohl sotva chodit a tak se spíše batolil jako to dělá batole.

Aničku to trochu pobavilo a měla radost že se Honzík i když trochu nechtěně dostává do role malého dítěte.
Anička si vždycky přála mít malého bratříčka.
Honzík jí to její přání nyní začal pomalu ale jistě plnit.

Anička navíc měla radost že se nemusí s Honzíkem o všechno hádat a přetahovat.
Tahle dominantní role jí naprosto vyhovovala protože mohla Honzíkovy jen poroučet.

Honzík se naopak dostával do velmi submisivního postavení kdy nemohl dělat skoro nic sám.

V obýváku si Honzík sedl na deku a nedočkavě čekal až mu Anička podá hračky které mu slíbila.

Anička mu přinesla nějaké hračky ale Honzík z toho nebyl zrovna úplně nadšený.

Všechno co donesla bylo určené pro malé děti.
Bylo tam nějaké chrastítko, kousátko a plyšová hračka.
Honzík si nedokázal představit že by si s něčím takovým mohl hrát.

Anička hned Honzíkovy poručila aby si lehl na polštářek a strčila mu do pusy dudlík.

Pěkně dudej Honzíku povídá Anička.

Tady máš chrastítko tak si pěkně hraj a buď hodný já zatím připravím snídani.
Honzík ležel na polštářku a spokojeně chrastil chrastítkem.

Pokračování příště...

[alf]

Hezký pokračovaní

[ghostdiaper]

pěkný, jen tak dál

[Diaperloverman]

Pěkný už se těším na pokračování