Můj příběh

[Janička]

Ahoj všem, jmenuji se Janička, a chtěla bych vám vyprávět svůj životní příběh, jak jsem se z nicky stala někým. Aby jste pochopily celý obsah tak musíte znát mé dětství. Určitě čekáte tuctový príběh o holce se zálibou v plenkách. BOŽE. Jak moc jste se spletli.

Už od narození jsem měla jak se říká život pod psa. Rodiče neměli moc peněz ani času ale měli mě nadevše rádi i když jsem byla prakticky nechtěnná. Rvalo jim srdce že mi nemohou dopřát co bych chtěla nebo potřebovala. Když jsem byla hodně malá byli jsme na tom opravdu špatně a kvuli nájmu nás vyhodily z domu. Skončily jsme na ulici a já jsem hlady a zimou opravdu vážně onemocněla, nebyli peníze a tak se táta pokusil něco vydělat, bohužel krádeží. Skončil ve vězení, a to jen kvuli tomu aby mi zachránil život, DOSLOVA. Zůstaly jsme s maminkou samy a protloukaly se všude kde se dalo. Nevím už jak ale mamka si našla práci v nejakem obchodě a z ulice jsme se dostali až k vlastnímu bytu. Začalo se nám dařit ale vyskakovat jsme si nemohly. Takže, nyní jsem vám stručne vysvětlila svuj život a začnu tedy s oním příběhem.

Bylo mi 23 let. Dokončila jsem školu a chtěla studovat dál ale nebyli na to peníze. Vystudovala jsem pedagogické minimun a chtěla začít někde pracovat a vydělat si na vysokou. Internet byl plný nabídek a já si nakonec našla jednu školku nedaleko našeho bytu.
Bylo tam napsáno že se jedná o AB/DL školku, v té době jsem ještě nevěděla o co se jedná , ani co mě čeká. Jediné co mě zajímalo bylo že nabízely 200 Kč na hodinu, už to mi přišlo nějaké divné. Nevěnovala jsem tomu pozornost a raději jsem si o tom šla promluvit s maminkou. " Je ti už dvacettři, jestli sis našla práci a chceš dál studovat tak já budu jen ráda."
Musela jsem uznat že mě mamka velice podporuje a byla jsem ráda že ji mám.
Školka byla otevřena od pondělí do pátku a to od 8:00 ráno až do 16:00, normalně byla každá školka otevřena jen do oběda ale nepřišlo mi to divné.
Měla jsem volný víkend a pak už nastalo pondělí a den mého pohovoru. Dojela jsem tedy na jistou adresu a na první pohled nebylo vůbec poznat že by tam byla nějaká školka, žádná pěkná budova to nebyla. Vešla jsem dovnitř a nechala se odvést do kanceláře k ředitelce, na první pohled milá paní. Vyzvala mě abych se posadila a začaly jsme tedy řešit náplň mojí práce. "Ahoj, mužes mi říkat Linda.
" Dobrý den, jmenuji se Tereza Králová, měla bych zájem o tu práci přes inzerát."
"Jistě, ale tykej mi prosím připadám si pak vedle tebe jako nějaká stará babka."
Nutno podotknout že mě bylo 23 a jí asi přes 30.
" Takže, víš o co se jedná?"
" Ano, je to školka ne?"
" Jedná se o školku pro dospělé děti, vyplívá to z inzerátu."
"Oooohhhhhhh cože? Jako plenkaře? Takový co jsou na ostrově Robinsona Crusoe? " "Ano, přesně ty, ale neboj, jsou to normální lidé jako my, jen mají jiné potřeby.
Nezmohla jsem se na jediné slovo a přemýšlela co budu dělat. " Dobře nic neříkáš tak začnu já. Jestli máš zájem? Bylo by to teda každý den od pondělí do pátku, ráno v 7:00 až 17:00. Jediná tvoje práce by byla dávat pozor na děti, hrát si s nimy, přebalovat a prostě práce jako ve školce. Tedy za těch 200 kč na hodinu a po 2měsíčním zaučení 300 + bonusy od zákazníků.
Hrklo to ve mě a říkala si že přece nebudu pracovat s takovými lidmy. " moment? Bonusy?"
" jistě, pokud budeš dobrá pečovatelka tak ti můžou někteří zákazníci dát bonus. Něco jako spropitné, a věř mi že stojí za to."
" hhhhhhmmmmm mohla bych vidět třídu? Než se plně rozhodnu? Začala jsem o tom vážně uvažovat.
" jistě , mohla. Vedla mě ke třídě a dávala základní instrukce. Nemáme tolik dětí jako normální školka a tolik se tady nestřídají, každého proto známe a můžeme mu tak dát lepší péči. Zatím máme 11 dětí z toho 5 holčicek a 6 kluků." podívaly jsme se do třídy a mě se to najednou začalo líbit. Vypadalo to ůžasně a myslela jsem si že bych to měla zvládnout. Třída byla plná obrázků, hraček a taky "dětí" byli starší ale roztomilé.
" jeeee ta třída vypadá výborně, já bych to tedy zkusila. Kdy mohu nastoupit?.