Učitelská zrada 5.část

[baby.cz]

Část pátá.

Když maminka dopis dočetla tak byla trochu překvapená. Čekala cokoliv ale tohle by jí snad ani ve snu nenapadlo.
Čekala že její syn bude ve svých třinácti letech konečně dospívat. Místo toho chce být zase malý jako mimino.
Maminka šla raději brzy spát.
Maminka vstala brzy ráno. Protože byl poslední den před tím než Honzík nastoupí do léčebny. Maminka neměla ještě vyzvednutý balík z pošty ve kterém měli být plenky a plenkové kalhotky pro Honzíka na dnešní večer. Po cestě z pošty začala být maminka trochu smutná a už měla dojem že se jí po Honzíkovy bude stýskat až tady nebude.
Chtěla udělat Honzíkovy ještě před odjezdem něčím radost a tak zašla do nákupního centra. Koupila plyšovou kočičku a vedle v drogerii pěkný modrý dudlík s ovečkou.
Doufala že až Honzík bude sám v léčebně tak si na ní alespoň vzpomene.
Maminka byla nervózní z dnešního večera a nevěděla jak Honzík bude reagovat.
Když přišla kolem poledne domů udělala Honzíkovy oběd. Po obědě poslala Honzíka ven na hřiště na čerstvý vzduch. Dobře věděla že se Honzík v následujících dnech jen tak ven nepodívá.
Maminka byla chvíli sama doma a tak rozbalila balík z pošty. Z balíku vyndala igelitové plenkové kalhotky a několik látkových plenek.
Látkové plenky poskládala dovnitř plenkových kalhotek aby měla vše řádně přichystané na večer. Ještě vyzkoušela zapínání a všechno vrátila do krabice. Do krabice přidala i kočičku a dudlík. Krabici raději dala vysoko na skříň aby to Honzík neobjevil dříve.
Honzík se vrátil odpoledne ze hřiště domů.
V podvečer se díval na televizi na nějakou pohádku když ho maminka zavolala ke stolu k večeři. Pojď se najíst dneska jsem udělala večeři o něco dříve. Jo a až prosím tě dojíš tak se běž vykoupat dneska půjdeme brzy spát. Po koupání prosím tě přijď do pokojíčku. Já bych ti dneska potřebovala něco říct a mám pro tebe také přichystané překvapení tak doufám že se ti bude líbit.
Když Honzík zalez do vany tak maminka rychle rozložila plenkové kalhotky na jeho postel. Všechno schovala pod deku a čekala na Honzíka.
Honzík dorazil do pokojíčku nahý jen trochu zabalený do ručníků. Ještě byl trochu mokrý protože spěchal kvůli slíbenému překvapení.
Maminka seděla na posteli a vzala si Honzíka k sobě na klín. Honzík s napětím čekal co že to za překvapení maminka pro něj má.
Víš Honzíku já ti musím něco říct. Já už dlouho u tebe pozoruji že by jsi chtěl být zase jako malý kluk. Nemám pravdu.
Honzík se zarazil a nevěděl co má říct. Chtěl se mamince svěřit ale měl strach to přiznat. Odpověděl proto neutrálně. Možná bych chtěl být malý. Já nevím.
Jak moc malý by jsi chtěl být? Tak já nevím možná úplně.
Co to znamená úplně?
třeba jako miminko?
No třeba tak.
Já mám pro tebe tedy to překvapení. Nastav ruku a zavři oči. Nedívej se a schválně můžeš hádat co to je.
Maminka vytáhla z kapsy dudlík a dala ho Honzíkovy do dlaně.
Honzík to dlouho zkoumal ale pořád nevěděl. No tak se tedy podívej.
Honzík se podíval a uviděl dudlík.
Líbí se ti?
Jo moc se mi líbí.
Tak si ho můžeš nechat. Když chceš být miminko tak musíš mít dudlík.
Honzík byl nadšený a hned si ho strčil do pusy.
Honzík dudal dudlík u maminky na klíně a byl spokojený.
Sluší ti to s tím dudlíkem v puse. Vypadáš jako opravdové miminko.
Poslouchej mě. Mám pro tebe takový návrh.
Nechtěl by jsi být dnes večer a celou noc moje miminko.
Honzík s radostí souhlasil. Nečekal však že kromě dudlíku pro něj má maminka další překvapení.
Tak jsme domluvení.
Honzíku podívej se vždyť máš ještě mokrá záda. Já tě tedy osuším jako miminko.
Maminka utřela ručníkem Honzíka. Ten tam stál nahý jen s dudlíkem v puse a nechal se utírat.
Honzíku můžu tě teď uložit do postýlky jako miminko?
Honzík odpověděl že jo. Nebylo mu však dobře rozumět protože měl v puse dudlík který dudal.
To jsem ráda. Doufám že budeš hodné miminko a nebudeš odmlouvat.
Malá miminka totiž chodí spát brzo. Já myslím že už je čas jít do postýlky.
Souhlasíš?
Honzík jen kývl hlavou protože měl v puse pořád dudlík.
Maminka odhrnula deku a v tom se Honzík zarazil. Zůstal stát jako zkamenělý.
Na posteli uviděl rozložené plenkové kalhotky na kterých bylo srovnáno několik látkových plenek.
Honzíka polilo horko a zčervenal až za uši. Honzík si sice přál nosit plenky ale před maminkou se hrozně styděl.
Maminka Honzíka překvapila tím že o něm ví více než si on sám myslel. Nedopustil by ale to aby si maminka myslela že by doopravdy plenky chtěl nosit i když v hloubi duše tomu tak bylo.
Honzík měl svojí hrdost.
Jenže měl v puse dudlík tak nemohl dát jasně najevo svůj nesouhlas s danou situací.
Navíc jeho stud mu znemožnil rychle reagovat. Byl jako loutka se kterou maminka už začala pohybovat.
Než si to Honzík v hlavě stačil nějak srovnat tak už ho maminka vzala za ruku a táhla k sobě.
Pojď Honzíku lehni si na postel.
Maminka Honzíka do postele přímo zatáhla protože on sám se do ničeho nehnul.
To už Honzík ležel na posteli přímo na rozložených přípravných látkových plenkách které už tak dobře znal. Jenže ty plenkové kalhotky co byly pod tím byly pro Honzíka novinkou.
Honzík sice už nosil plenky ale docela volně. Nedokázal si představit že byl kromě plenek mohl nosit i plenkové kalhotky.
Jemu stačilo pár látkových plenek které mu dodávaly v rozkroku pocit jistoty a bezpečí.
Jelikož se do plenek nikdy nepočural tak nebylo ani zapotřebí nosit takové ochranné plenkové kalhotky.
Druhou věcí bylo však to že už si v poslední době docela často prohlížel dětské plenkové kalhotky. Když viděl nějaký obrázek s dětskými plenky tak ho důkladně zkoumal. Dokonce se vždy těšil až budou dávat v televizi reklamu na dětské plenky.
Zapínání po stranách pro něj byl symbolem něčeho opravdu dětského.
Maminka tedy Honzíka začala balit do plenek . Látkové plenky upravila pod zadečkem, v rozkroku a nakonec přehrnula a upravila na břiše. Přes to přehrnula plenkové kalhotky po stranách pěkně stáhla a důkladně zalepila.
Honzík se styděl ale trochu mu pomáhal ten dudlík v puse. Pořád byl ještě trošku studem červený.
Když byl pořádně zabalený tak jeho stud trochu opadl. Cítil příjemný pocit. Plenky které ho ze všech stran obklopovali mu dodávaly pocit bezpečí.
Honzík byl šťastný.
Maminka Honzíka přikryla dekou. Pohladila a dala pusu na tvář. Popřála mu dobrou noc.
Tak teď už můžeš klidně spinkat.
Maminka odešla z pokoje a při odchodu Honzíkovy v pokoji zhasla světlo.
Honzík dudal pěkně dudlíček. V plenkách se cítil jako v bavlnce a velmi rychle se zklidnil. Byl natolik klidný že za chvíli tvrdě usnul.

[nikos28]

uzasne,nadherny pribeh...

[alf]

Super příběh